O víkendu Chip přihlížel zabíjačce. Ustál to na jedničku a dostal i pekáč k vylízání :)

Druhý den jsme šli s Chipem na menší procházku, nakonec z toho byla 9 km procházka po Veřovských vrchách. Na Huštýn jsme s manželem funěli a zjistili, že o fyzičce u nás nemůže být řeč, zato Chip zvládl tahat větší klády a hrát si s nimi. Naším cílem byl geocaching a odlovení Huštýnské cache. Nakonec, jelikož nás Standa poslal trochu jinou cestou dolů, z toho byly cache dvě. Cesta dolů byla náročnější, tudíž došlo i na běh. Tím jsme odrovnali, nejen sami sebe, ale i psa. Domů jsme došli jako prasátka (od bahna až za ušima) a příjemně unavení delší procházkou.

Gratulujeme Chipovi a psovodovi k úspěšnému složení zkoušky ZVV1 a k druhému místu v oblastní výstavě německých ovčáků :)

Velikonoční svátky jsou za námi a těm, kteří nechodí rádi do práce, nezbývá než vyhlížet další květnové svátky, kde by si mohli opět o něco protáhnout víkend.

Chipovy Velikonoce začaly v sobotu v pět ráno, kdy se ochotně naskládal do přepravního boxu v kufru auta a vyrazil směr Mníšek pod Brdy. Kdo si myslel, že Chip bude z dlouhé cesty nervózní, velice se spletl. Chip skoro celou 3h cestu prospal a vypadal, že se mu to snad i líbí. Po příjezdu do nového prostředí se nejdříve seznámil s rodinou a poté i se psí babičkou Jackie. K sobotnímu obědu usedla za stůl (za stoly) již kompletní rodina v počtu 13 lidí, 2 psi a 1 kočka. Oběd tety Jany byl Standou ohodnocen známkou 10 z 10. Odpoledne kvůli nepříznivému počasí se většina času trávila doma a už bylo zřejmé, že s Chipem na zahradě to nebude tak jednoduché. Chip začal naplňovat na první pohled nenápadnou, avšak cílenou a velice promyšlenou demoliční strategii. Udeřil bez varování, tvrdě, rychle a nekompromisně. Budiž země lehká ozdobnému zahradnímu kořenu, ze kterého zůstaly jen parátka, molitanové podložce pro psy, jejíž vnitřnosti se po celé zahradě rozlétly jako čerstvý sníh a dalším potřebným věcem, které byly nepostřehnutelně likvidovány. A to že nás Chip dokáže neustále překvapovat ukázal tím, že si sám spustil hadici na zavlažování trávníku. Jsem zvědav, jestli ho ještě někdy do Mníšku pozvou na návštěvu.

Strýc Petr, známý výrobce místního tajemného lektvaru, měl čerstvě naplněné letošní zásoby této lihoviny, proto jsme ihned po příjezdu začali s degustací. Ochutnali jsme i ročníky předešlé. Ani jsme se nenadáli a společenská konverzace se přesunula do večerních hodin, které byly vyplněny hudbou a doprovázeny tanečními vystoupeními Mořkovských a Mníšeckých umělců. Poté se všichni odebrali do svých postelí a Chip do cestovního boxu v suterénu.

Jak už to ráno chodí po degustaci tajemných lektvarů, nevypadali jsme nikdo moc čerstvě. Nejhůře dle mého názoru vypadal Standa, který se ovšem svým promyšleným fíglem (lahváč + odměrka lektvaru po ránu) opět hodil do formy (forma mu vydržela až do úterý – pozn.aut.). V neděli se počasí trochu umoudřilo, tak jsme dopoledne vyrazili i s Chipem na místní Velikonoční trhy. Pro Chipa to byla další dobrá zkušenost, kdy procházel davy lidí, potkával spousty psů a ještě musel odolávat vůním klobásek a sladkostí z trhových stánků. Poradil si na jedničku. Neděle se nesla v poklidném duchu, kdy většina z nás doplňovala energii po předchozím dni. Vyjímkou byly občasné procházky sa Chipem nebo turnaje ve stolním fotbálku či šipkách. Za nedělní oběd a za čokoládové dezerty si Jana u Standy vyvařila 11,5 bodů z 10 a tím si upevnila pozici absolutní jedničky celého víkendu.

Ráno na Velikonoční pondělí dostaly všechny holky pořádně vyšupáno, aby nám snad neuschly a taky protože nás celý rok pěkně zlobily. Posbírali jsme sladké odměny a po rozloučení vyrazili do svých domovů. Takto vypadaly Chipovy první Velikonoce a myslím, že si je užil stejně jako my. Tímto bych chtěl za všechny poděkovat rodině v Mníšku pod Brdy a už se těšíme na brzké shledání.

Je za námi další Moravský víkend. Tentokrát ovšem naprosto opačný tomu minulému, co se počasí týče. Celý víkend bylo krásně slunečno a teploty sahaly až ke 20°C. Po příjezdu jsme se hned šli podívat do kotce a doufali, že si nás Chip pamatuje a neskončíme jako jeho svačina. Samozřejmě pamatoval :) a nechal se od nás pěkně vydrbat.

Chip už nebydlí v garáži, ale venku v kotci. Oproti naší poslední návštěvě lehce povyrostl, má mohutnější hlavu a konečně se mu postavily obě uši. Vypadá už skoro jako dospělý pes, má krásnou lesklou srst a nádherné zbarvení.

V pátek se muselo patřičně oslavit naše setkání po 6 týdnech, proto padlo pár lahvinek tajemného lektvaru a všichni jsme se bavili nad fotkami jak Chip spal v Tomášové posteli. Sobotní ráno nás vytáhlo krásné ranní slunce z postelí a vyrazili jsme na výlet po hřebenech místních hor. Trasa byla dlouhá a krásná. Co se Chipa týče, nebyl to už ten líný pes, kterého jsme znali. Běhal po lese sem a tam jako by se tam narodil. Postava se mu začíná formovat do atletické figury po Barim. Standa s ním hodně chodí ven a trénuje. Chip taky mnohem lépe slyší na své jméno, naučil se základní povely sedni, lehni, zůstaň a přivolání. Dokonce už spolu zápasíme o figurantský rukáv. Náš výlet končil závěrečným sprintem na vlak, který jsme tak tak stihli. Zpáteční cesta vlakem byla zvolena Standou záměrně, jako další meta výcviku Chipa. Samozřejmě se nástupu do vlaku bál, takže ho tam Standa musel dostrkat. Ve vlaku byl nervózní, ale po spoustě pochval od páníčka a odměně pamlskem se trochu uvolnil. Po návratu domů jsme opalovali obličeje na vstupním schodišti a den jsme zakončili příjemným grilováním a opět tajemným lektvarem. Až jsem se v neděli divil, že Standa dokázal vstát na cvičák.

Cvičák je další velká novinka. Standa dostal od města Mořkov k dispozici kus parcely v polích na vytvoření cvičiště pro psy. Postavil tady překážky, šikmou stěnu, kladinu a výhledově by tady měla stát i maringotka. V neděli tady cvičilo už šest psů včetně Chipa. Standa tomu velí a jde vidět že má obrovské zkušenosti v kynologii. Cvičák bývá dvakrát do týdne a je tady vítán kdokoli. S Chipem tam Standa chodí ještě i mimo tyto dny. Chip se díky tomu rychle učí a jde mu to velice dobře. To co se naučil za pouhý měsíc a půl by mu mohli jiní psi závidět za celý život. Dle mého laického oka pro něj po čase nebude problém složit zkoušky ZVV3 ani IPO3.

Víkend jsme zakončili vyleštěním aut a drobným jarním úklidem kolem baráku. To vše pod stálým dozorem Chipa. Z celého víkendu jsme pořídili fotky, které můžete najít ve fotogalerii. A my se těšíme na další společné zážitky, tentokrát pojede Chip do Mníšku na Velikonoce.

Je pondělí a před námi celý pracovní týden. Většina lidí je znavená z víkendových radovánek a polozavřenýma očima se šklebí na své pracovní prostředí, kolegy, tužky na stole a na ošklivou sešívačku a přemýšlí o tom, jak by rádi ještě zůstali v teplém pelechu namísto hnusné mrazivé cesty do práce. Já mezi ně tentokrát nepatřím. Usmívám se a vzpomínám na uplynulý mrazivý víkend, který jsme poprvé strávili s malým Chipem.

Malý Chip už dávno není štěně, ale fešný mládenec, který si docela rychle zvyká na svůj nový domov. Vůbec na něm nebylo poznat, že je zde teprve týden. To samé platí o věcech v garáži. Při pohledu na pozůstatky ze zásahu vedoucího demoliční čety (Chipa) by člověk nevěřil, že se tohle dá během týdne stihnout zlikvidovat. Jelikož hlásili na noc arktické mrazy, nechali jsme Chipa opět nocovat v garáži a sami jsme šli degustovat jablečné aditiva Standovy výroby, abychom snad někde neumrzli. V sobotu i neděli jsme si hráli s Chipem venku a dělali s ním několikrát denně delší procházky po lese. Jen během těchto dnů šlo na Chipovi vidět velké zlepšení co se týká fyzické kondice, celkové stability a koordinace pohybů. Bylo poznat, že na pohyb nebyl moc zvyklý a ze začátku se choval velice lenivě. Ke konci už se v něm ale začala probouzet jiskra. Během procházky v lese jsme zkoušeli jak bude reagovat na lesní zvěř a nechali jsme ho vyštěkávat na usušenou kůži z divočáka - video Trénink v lese.

V neděli jsme zjistili, že aditiva jsme měli místo do hrdel nalívat raději do našich dieslových aut, když jsme ráno nenastartovali :) Naštěstí jen baterka. Po rozloučení a odjezdu se nám po chlupáčovi stýskalo a už se těšíme na další shledání. To už by za sebou mohl mít lehčí trénink se Standou na základní povely, protože se Standa "snad" konečně vymanil z vleklých nemocí. Pořídil si na Chipa i nový foťák, tak budeme přidávat fotky jak to půjde.

Dnešní článek píšu se zaraženým palcem v oku, protože se snažím zamáčknout slzu a malíček ani ukazovák na to nestačí. Volím palec (na noze). Dnes jsme přidali na web vzpomínkové video na Bariho, které udělál Tomáš společně s Ondrou Mičkou a Márou Macháčem. Je perfektní, povedlo se vám. Díky kluci. Tímto bych chtěl klukům poděkovat i za pomoc a podporu rodině v těžkých dnech po téhle smutné události. Každý z nás, kdo se na video dívá si okamžitě vybaví všechny okamžiky prožité s Barošem. Každá fotka, každý výraz, každá zachycená maličkost na fotografii v nás probudí konkrétní vzpomínku a okamžitě se nám vybaví situace kdy byla fotka pořízena. A už jsem pochopil i to, když tvrďák Standa řekl, že u videa bulel jako želva.

A teď něco o našem novém batoleti. Docela rychle se mění přezdívky malého Chipa, Chipáska, Chipíčka. Teď už je to darebák, ničitel nevinných věcí a vůdce demoliční čety. Co v garáži najde se stává okamžitě jeho nepřítelem, opět boty, teď na něj dokonce zaútočila i kšiltovka. Dnes se malý Chip učil se Standou vybírat dopisy z poštovní schránky. Po vyzvednutí dopisů chtěl být první, kdo je otevře a přečte, bojoval o ně srdnatě... asi nevěděl, že jde o složenky :) Během dne šel kolem soused se psem a na Chipovi jsme mohli vidět, že své teritorium si bude bránit. Na procházkách je zatím stále opatrný a drží se pořád u nohy. Vypadá to, že má z velkých prostranství ještě strach, pole, louky, lesy,... Tak to si musí mládenec v Mořkově rychle zvyknout (protože tu nic jiného není).  Uvidíme co přinesou dny příští a čím nás bude zase naš malý překvapovat.

Dnes jsou tomu dva dny, co malý Chip změnil domov a zvyká si na nové prostředí, rodinu a okolí. Dle dostupných informací si počíná velice dobře. Jak jsme předpokládali, v mrazivých dnech a nocích přebývá v garáži. Přes den mu místo kotce slouží obývák, kuchyň a občas zaběhne i do ložnice pozdravit nemocného Standu. Nocování zvládá dobře, ani moc neštěká. Nad ránem prý začne trochu řádit, ale je to přece štěně. Za vlast už padly v garáži dva smetáky a pustil se i do nějakých tenisek a bot. Přes den běhá po zahradě a chodí na kratší procházky po okolí. Jelikož jsem ho ještě naživo neviděl, docela se těším na víkend, kdy ho přijedeme poprvé navštívit. Určitě vyvrátíme popisy jako: chlupatá koule, malá hlava s plandavýma ušiskama nebo pomačkaná poštovní zásilka :) Jinak je krásný, přítulný a vděčný za každé pohlazení. Nezbývá, než být trpělivý a dočkat pátku odpoledne.

Dnes jsme založili nové webové stránky na portále webnode. Stránky vypadají moc pěkně a výborně se pracuje s obsahem. Před pár hodinami jsem si volal s Doubravskýma, právě si vezli nového Chipa domů z jeho chovné stanice Haus-Triplet. Jeho původní majitelé Michal a Eva Kašní udělali velké gesto, když se doslechli o úmrtí Baribala a nabídli Doubravským Bariho syna Chipa, kterého měli do chovu. Tímto gestem ukázali, že v tomhle bláznivém světě ještě existujou dobří lidi a je poznat, že se chovem psů zabývají dlouho a ví, co pro majitele znamená ztráta nejlepšího přítele.

Následující dny se zde objeví nové zprávy o tom, jak se malému Chipovi ve svém novém domově daří. Jediné co vím, že v dnešních až -20° mrazech bude nocovat v garáži a jak známe Standu, bude tam určitě nocovat s ním... a že je nemocný? - tak si uvaří hrnec čaje a zabalí se tak, že mu půjdou vidět jen oči :)

Dnes byl spuštěn náš nový blog. Prosím sledujte jej, budeme se snažit přinášet vždy aktuální informace. Číst zprávy tohoto blogu je možné i přes RSS kanál.