Víkend s Chipem
Je pondělí a před námi celý pracovní týden. Většina lidí je znavená z víkendových radovánek a polozavřenýma očima se šklebí na své pracovní prostředí, kolegy, tužky na stole a na ošklivou sešívačku a přemýšlí o tom, jak by rádi ještě zůstali v teplém pelechu namísto hnusné mrazivé cesty do práce. Já mezi ně tentokrát nepatřím. Usmívám se a vzpomínám na uplynulý mrazivý víkend, který jsme poprvé strávili s malým Chipem.
Malý Chip už dávno není štěně, ale fešný mládenec, který si docela rychle zvyká na svůj nový domov. Vůbec na něm nebylo poznat, že je zde teprve týden. To samé platí o věcech v garáži. Při pohledu na pozůstatky ze zásahu vedoucího demoliční čety (Chipa) by člověk nevěřil, že se tohle dá během týdne stihnout zlikvidovat. Jelikož hlásili na noc arktické mrazy, nechali jsme Chipa opět nocovat v garáži a sami jsme šli degustovat jablečné aditiva Standovy výroby, abychom snad někde neumrzli. V sobotu i neděli jsme si hráli s Chipem venku a dělali s ním několikrát denně delší procházky po lese. Jen během těchto dnů šlo na Chipovi vidět velké zlepšení co se týká fyzické kondice, celkové stability a koordinace pohybů. Bylo poznat, že na pohyb nebyl moc zvyklý a ze začátku se choval velice lenivě. Ke konci už se v něm ale začala probouzet jiskra. Během procházky v lese jsme zkoušeli jak bude reagovat na lesní zvěř a nechali jsme ho vyštěkávat na usušenou kůži z divočáka - video Trénink v lese.
V neděli jsme zjistili, že aditiva jsme měli místo do hrdel nalívat raději do našich dieslových aut, když jsme ráno nenastartovali :) Naštěstí jen baterka. Po rozloučení a odjezdu se nám po chlupáčovi stýskalo a už se těšíme na další shledání. To už by za sebou mohl mít lehčí trénink se Standou na základní povely, protože se Standa "snad" konečně vymanil z vleklých nemocí. Pořídil si na Chipa i nový foťák, tak budeme přidávat fotky jak to půjde.